Výbor ČGF doručil dne 25. 04. 2021 Právní komisi ČGF žádost o vyjádření/stanovisko, ve které bylo poukazováno na to, že v golfovém prostředí jsou k dispozici dva, poměrně odlišné, právní názory na organizaci golfové hry – velikost flightů při běžné/rekreační hře, kdy PK ČGF uvádí počet dvou hráčů, kdežto AGH uvádí počet čtyři s tím, že byly přiloženy přílohy s odůvodněním AGH.
Úvodem je na místě zmínit, že celková systematika a duch mimořádných opatření v částech mířících do sportovního prostředí, je vystavěna na koncepci vysokého respektu akceptace amatérského sportování, které je v podmínkách ČR vykonáváno ve dvou podobách:
- Individuální sportování, které probíhá ve formě neorganizované volnočasové aktivity
- Organizované sportování, které je charakterizováno především tím, že je organizováno tzv. střešními organizacemi neboli „svazy“, vesměs právnickými osobami s právní formou spolku.
Tento konstrukt vychází z dlouhé spolkové tradice, spadající ještě do doby Rakousko – Uherska, pokračující s určitou dílčí přestávkou do současné doby. Spolková práva jsou zakotvena v čl. 20 Listiny základních práv a svobod a s příchodem moderní právní úpravy rozvinuta v novém občanském zákoníku.
Na shora uvedené navazuje Zákon o podpoře sportu, který vymezuje postavení sportu ve společnosti a jeho priority a jednoznačně definuje pojmy jako „Sport“, „Sportovní organizace“, „Sportovec“ či „Sportovní zařízení“.
Sport: každá forma tělesné činnosti, která si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti klade za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů rekreačně nebo v soutěžích všech úrovní, a to individuálně nebo společně.
Sportovní organizace: právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnosti této právnické osoby činnost v oblasti sportu.
Sportovec: každá fyzická osoba, která v daném kalendářním roce skutečně vykonává sportovní činnost, pro kterou je u sportovní organizace evidována.
Sportovní zařízení: objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor sloužící výhradně nebo převážně pro provozování sportu.
Shora uvedený exkurz je důležitý především proto, aby bylo připomenuto, jaké subjekty mohou požívat označení sportovní organizace a jak je to s pravomocemi a odpovědností za vytváření a udržování obrazu sportovního prostředí.
Jsou to tedy především sportovní svazy (přiléhavěji „střešní organizace“), které sdružují další sportovní organizace stejného sportovního zaměření a jsou vesměs založeny na principu dobrovolného svazku s právní formou spolku (tedy právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnosti této právnické osoby činnost v oblasti sportu).
Jak již bylo uvedeno shora, zadáním je zorientovat se ve zjevném rozporu mezi tím, jestli za současného stavu Mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, lze provozovat hru golf ve flajtech ve dvou či ve čtyřech osobách.
Jak je známo, diskutovaná otázka byla spolu s dalšími omezeními napadena podáním k Nejvyššímu správnímu soudu, který dne 22. dubna 2021 svým rozhodnutím 6 Ao 11/2021 zrušil Mimořádné opatření s odkladným účinkem. Pro účely odpovědi na Výborem ČGF položenou otázku je zcela zásadní, že NSS se zabýval i námitkami navrhovatele, které mířily na omezení uvedené v čl. I odst. 16 předmětného MO, které zakazovalo jiné veřejné či soukromé akce nad počet 2 osob.
NSS však v této části odmítl argumenty navrhovatele a dovodil, že zákaz nad 2 osoby je nejenom v souladu s pandemickým zákonem, ale je i ústavně konformní. Dlužno podotknout, že námitky navrhovatele především mířily do práva na rodinný život. Pro zodpovězení otázky, zda dva či čtyři je však podstatné, že zákaz nad dvě osoby byl potvrzen jako oprávněný, přičemž NSS podrobně rozebral povahu zákazu. NSS důkladně zkoumal obsah právního pojmu „veřejná nebo soukromá akce“ užitého pandemickým zákonem i napadeným opatřením a vyložil, že míří právě na organizované podniky, ať už jsou pořádány jako veřejné (pro neurčitý okruh subjektů z řad veřejnosti), anebo jako soukromé (uzavřené společnosti, oslavy, setkání spolků apod.).
Nejvyšší správní soud „si je vědom skutečnosti, že v praxi mohou nastat hraniční případy, kdy nebude na první pohled zřejmé, zda určitá událost svou povahou (mírou organizovanosti) pojem „soukromé akce“, která je opatřením zakázána, naplní či nikoli. Nejedná se však o situaci v právu neobvyklou, která by činila přezkoumávané opatření a jeho zákonný podklad vadným. Každý právní pojem má vždy své jádro, na jehož obsahu se shodne převážná většina právní obce i veřejnosti, a dále okrajovou oblast, kde již hranice nejsou zcela zřetelné a musejí být nalézány dalším právním výkladem.“
V duchu pandemického zákona a aktuální judikatury tak lze shrnout, že soukromou nebo veřejnou akcí se rozumí organizovaná činnost nebo společenská událost pořádaná za určitým účelem a zaměřená k určitému cíli.
Takovým účelem je v našem případě golfová hra, cílem může být sportovní vyžití, dosažení s ostatními sportovci poměřitelného výsledku či cokoli jiného. Pod pojem organizovaná je potom právě potřeba podřadit stanovení startovního času čili organizování hráčů do skupin.
Zde je důležité si povšimnout další omezující podmínky, která definuje omezení velmi srozumitelně – „ve stejný čas“.
Je tedy zcela zřejmé, že provozovatel, či kdokoli jiný, který organizuje shromažďování osob (hráčů) na stejné místo (tedy odpaliště jamky č. 1) na stejný čas, je platně omezen na maximální skupinku dvou osob.
Nad rámec dotazu je vhodné se vypořádat s úvahami o „neorganizování“, kdy bývá občas diskutováno, že hráči přeci přicházejí spontánně. Takový výklad nemůže obstát, neboť golfová hra se řídí pravidly golfu a provozním řádem a golfové hřiště je sportovním zařízením, kam zásadně nelze libovolně vstupovat a chovat se naprosto nekontrolovaným způsobem (výklad, že hra začíná spontánně tak, jak libovolně – tedy „neorganizovaně“ hráči přichází, přičemž zřejmě začínají z různých odpališť, zatímco jiní rovnou na nějakém greenu patují a někdo jiný zase naopak odpaluje napříč ve stylu „cross country“, jsou naprosté absurdity, o kterých může uvažovat pouze jedinec, který o golfu neví zhola nic).
Jinými slovy – jestliže se někdo bude pohybovat ve volné krajině, nikdo ho nebude organizovat apod., tak podléhá pouze regulaci vyplývající z obecných zákazů a nařízení pro jednotlivce.
Jinak je tomu ale na sportovišti, které má svého provozovatele. Ten je tedy vždy subjektem, který je organizátorem veškeré činnosti v rámci konkrétního sportovního zařízení a je také subjektem, na který míří citované ustanovení a z logiky věci rovněž sankce za porušení zákazu.
Na tomto místě je vhodné si připomenout příslušné ustanovení MO MZČR:
Zakazují se spolkové, …….. a jim podobné akce a jiná shromáždění, ……. a jiné veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, s účastí přesahující ve stejný čas 2 osoby.
Smysl a účel MO MZČR je zjevný – zabránit shlukování lidí, neboť to přináší riziko šíření nákazy. Typicky česká snaha přelstít normotvůrce je velmi svůdná, ale v případě AMH se jedná o zjevně účelový výklad mimořádného opatření.
Jak již bylo vyloženo úvodem, ČGF je nositelem odpovědnosti za obraz golfu nejenom v očích hráčů a veřejnosti, ale také orgánů veřejné moci a celého sportovního prostředí. AMH takovou odpovědnost nenese a lze se tedy oprávněně domnívat, že diskutovaný výklad je spíše splněním nějakého zadání než seriózním zkoumáním, zahrnujícím kontext sounáležitosti celého sportovního prostředí a pocitu odpovědnosti vůči sportu, který si po staletí uchovává punc sportu slušných lidí, nověji „fair play“.
V Praze dne 28. dubna 2021
Mgr. Karel Čelikovský, LL.M. předseda
Nejnovější komentáře