Vyberte stránku

K dotazu, týkajícího se zjištění porušení zákazu, výslovně uvedeného v krizovém opatření přijatého jako usnesení vlády ČR ze dne 30. 10. 2020 č. 1113, bude v rámci přestupkového řízení primárně zasahováno či postupováno vůči těm osobám, které se porušení zákazu shromažďování dopustily.

Krizové opatření č. 1116, zakazující maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, které je mířeno na provozovatele, neobsahuje zákaz provozu venkovních sportovišť (pouze zakazuje provoz a používání vnitřních prostor venkovních sportovišť), ani neukládá provozovatelům venkovních sportovišť žádné konkrétní povinnosti, jako např. zajistit, aby byl dodržován určitý počet sportujících[1].

Příslušné orgány, které mohou zasahovat na místě zjištění porušení omezení volného pohybu osob podle čl. III. odst. 2 a 3 usnesení vlády ČR č. 1113 ze dne 30. 10. 2020, mohou postupovat buď v rámci blokového řízení na místě, nebo věc postoupí k řízení správnímu.

Podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, (krizový zákon), je vláda oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území.

Podle § 31 odst. 3 písm. c) krizového zákona je fyzická osoba v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu.

Jestliže fyzická osoba v době krizového stavu nesplní některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. c), dopustí se tím přestupku s tím, že za takovýto přestupek lze uložit pokutu do 20 000,-Kč.

K věci je dále třeba uvést, že byť je jako pachatel předmětného přestupku předvídána fyzická osoba, nelze vyloučit, že bude zkoumáno, zda se spolupachatelství nedopustil provozovatel sportoviště, například tím, že sportující fyzické osoby „odbavoval“ po více než dvou osobách. Podezření se lze zprostit, bude-li prokázáno, že provozovatel učinil všechna možná opatření, která po něm bylo možno spravedlivě požadovat, tedy, že měl například systém odbavování či rezervací nastaven na dvě osoby ve flajtu a na odpališti jamky č. 1 byla umístěna informační cedule, která hráče upozorňovala na zákaz.

Přesto, že se tedy v přestupkovém řízení, které je vystavěno na zásadách řízení trestního, u kterého platí zásada dokazovací, může zdát jako obtížné provozovatele postihnout, doporučujeme věc nepodceňovat a v rámci prevence si zajistit důkazní materiál (viz shora) vylučující, že by provozovatel svým liknavým, či nedostatečným přístupem napomohl k porušování předmětného omezení.

Zároveň také platí, že provozovateli není dána žádná pravomoc, aby nějakým způsobem prověřoval, zda v případě, že se do flajtu hlásí vyšší počet osob než dvě a tvrdí o sobě, že jsou „členové domácnosti“, se takové tvrzení zakládá na pravdě či nikoli. V každém případě ale doporučujeme, aby si provozovatel z opatrnosti v případě pochybností v takovýchto případech o takovém tvrzení učinil záznam.

Bez ohledu na shora rozvedenou problematickou odpovědnost provozovatele sportoviště je však třeba konstatovat, že sportující osoby se v případě zjištění porušení omezení své odpovědnosti nezprostí, přičemž lze pouze doporučit věc řešit na místě v blokovém řízení.

V Praze dne 17. listopadu 2020

Mgr. Karel Čelikovský, LL.M. předseda


[1] Naopak v čl. II. odst. 1 je pro provoz provozoven stravovacích služeb výslovně uvedeno, že „provozovatelé musí dodržovat následující pravidla“.