Aktuální dopady legislativních změn v povinném ručení z pohledu provozu Golf carts na golfových hřištích po nabytí účinnosti zákona č. 30/2024 Sb.
Úvodem je vhodné si připomenout, že tzv. „Povinné ručení“ je de facto vstřícným přístupem zákonodárce, který tak reaguje na dopady moderního způsobu života a každodenních situací, které reálně nastávají. Podle platného práva totiž každý, kdo „… vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, …“[1] je povinen nahradit škodu, kterou způsobil. Takových situací je v běžném životě velmi mnoho, pro účely tohoto textu považuje autor za nadbytečné je nějak konkretizovat. Podstatné je to, že povinnost náhrady škody se vztahuje i na škody způsobené neúmyslně.
Každá svéprávná zletilá lidská osoba je přirozeně nadána schopností rozlišit, jaké škodlivé následky mohou nastat v důsledku chování v konkrétní situaci, a protože neznalost zákona neomlouvá[2], nelze předjímat to, že někdo svým obvyklým přístupem k běžným životním situacím způsobí škodu. Zákon zkrátka každému ukládá, aby se choval za všech okolností zodpovědně a přiměřeně okolnostem a poměrům s tím, že si každý musí být vědom toho, že jestliže jinému způsobí škodu, je jeho povinností takovou škodu nahradit.
Ne vždy však lze učinit vše v rámci tzv. prevence škod, neboť jsou situace, kde ke škodám dochází statisticky ve velkém rozsahu, s velikou četností a důsledky reparací tak mohou být pro škůdce likvidační.
Myšlenka k nápravě újem má hlubokou historii a odpovídá snaze o nastolení spravedlnosti, která byla chápána jako ideál již ve filozofii antického Řecka, např. Platón, který své úvahy týkající se nápravy škod zachytil ve svém díle Zákony, se zabýval myšlenkou nápravy všech způsobených škod[3]..
S rozvojem automobilismu se shora nadnesené úvahy ukázaly jako velice aktuální, takže již v roce 1908 byl na našem území zaveden zákon č. 162/1908 ř. z., o ručení za škody z provozování jízdních silostrojů (automobilů). Po vzniku samostatného Československa byla oblast upravena zákonem č. 81/1935 Sb. z. a n., o jízdě motorovými vozidly, kdy toto “ručení” bylo podle § 45 již omezeno na místa veřejná nebo místa třetím osobám přístupná, nebo mimo tato místa, užívá-li se pozemku neoprávněně k jízdě motorového vozidla. Za takovou škodu byli odpovědni provozovatel a řidič motorového vozidla[4].
Tento krátký historický exkurz je důležitý především proto, aby bylo zřejmé, že škůdcem, jak uvedeno shora, se může snadno stát každý, přičemž při používání „všelikých samochodů a strojů“ se takováto zařízení snadno vymknou kontrole a způsobí škodu, a to ať již v důsledku jiných okolností, či v důsledku selhání řidiče[5]. Škody v takových případech bývají značné, takže ten, kdo by riziko odpovědnosti pro případ zavinění podcenil (a samostatně se nezajistil), by se snadno dostal do situace, kdy nebude schopen nahradit škodu, v důsledku čehož by se poškozenému nedostalo spravedlivé náhrady.
Aktuální právní úprava tedy nastoluje podmínky, ve které se prolínají jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní prvky. Tato oblast je obecně upravena právem EU, konkrétně směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2118 (dále jen “směrnice”), a navazujícími přímo použitelnými předpisy EU, a zapracovává tyto příslušné předpisy Evropské unie.
V tomto případě se tedy zaměříme na velmi diskutovanou problematiku provozu Golf carts na golfových hřištích.
Nový zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 4. 2024 (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu“), nahradil dosud platnou právní úpravu ukotvenou v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, účinného do 31. 3. 2024, společně s novelami a prováděcími předpisy.
Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu přináší oproti předchozí právní úpravě celou řadu změn. Nejdiskutovanější změnou je rozšíření okruhu vozidel podléhajících povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kterou nalezneme v § 2[6], který definuje vozidlo a jeho provoz. K jednomu z nejzákladnějších pojmů patří pojem “vozidlo“, jehož definice je implementací čl. 1 bodu 1 směrnice.
Vozidlem se pro účel zákona o pojištění odpovědnosti provozu rozumí motorové vozidlo určené k pohybu po zemi, s výjimkou kolejového vozidla, poháněné výhradně mechanickým pohonem, kdy je nutné zároveň splnit jedno z pravidel, kdy buď vozidlo má maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, nebo jehož provozní hmotnost je vyšší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km/h. Touto rychlostí je myšlena maximální rychlost, s jakou může být vozidlo užíváno v provozu, kterou stanoví výrobce.
Na základě odst. 2 výše uvedeného paragrafu musí jít o vozidlo výhradně poháněné mechanickým pohonem. Takže například elektrická kola nebudou podléhat povinnému pojištění, neboť zde se pohyb prostředku zajišťuje nejen na základě energie elektromotoru, ale rovněž lidské síly. Ovšem takový moped i přesto, že funguje na podobné bázi jako elektrokolo, tak je výslovně zmíněn v odst. 2, a tedy povinnému pojištění podléhat bude.
Konečně je jako poslední podmínka nově zavedena definice provozu vozidla, která se „pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda vozidlo stojí nebo je v pohybu“.
Vzhledem k výše uvedeným podmínkám, tak mohou pojištění podléhat vozidla typu segway, zahradní traktůrky či motorové golfové vozíky (i elektrické), pracovní stroje nebo průmyslová zařízení schopná samostatného přemístění, sněžné skútry anebo rolby.
Z pohledu definice zákona je tedy Golf cart vozidlo.
Golf cart, které není schváleno k provozu na pozemních komunikacích(!), není z pohledu zákona registrovaným vozidlem.
Povinnost pojištění vozidla je dána ustanovením § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu, a to po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu[7].
Za nesplnění povinnosti hrozí sankce ve výši 50 000,-Kč[8].
V § 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu nalezneme vozidla vyňatá z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy podle § 7 písm. e) se pojištění odpovědnosti nevztahuje na jiná než registrovaná vozidla, která jsou provozována pouze v prostorech nebo objektech, které jsou uzavřené nebo jsou v souladu s jiným zákonem jinak nepřístupné veřejnosti[9].
Pokud se tedy budou Golf carts pohybovat výlučně po soukromém a ohraničeném pozemku, nevznikne povinnost uzavírat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – pokud se ovšem jen na krátkou chvíli dostane takové neregistrované vozidlo na veřejnou komunikaci, tato povinnost vzniká „ex lege“[10].
Avšak pozor. Pojem “uzavřený prostor nebo objekt” je třeba vykládat v souladu se směrnicí, která hovoří o “právním nebo fyzickém omezení přístupu”. Zde je třeba velmi bedlivě zvažovat, zda prostor golfového hřiště bude splňovat podmínky definice uzavřeného prostoru ve smyslu shora uvedeného výkladu směrnice, neboť jakkoli lze usuzovat, že jsou některá golfová hřiště uzavřeným prostorem s právním zamezením přístupu (provozní řád hřiště, oplocení s výstražnými cedulemi se zákazem vstupu na soukromý pozemek a upozorněním na vstup na vlastní nebezpečí atd.), je autor v tomto směru spíše skeptický, neboť smyslem předpisu je právě snaha, aby se poškozenému vždy dostalo plnění za újmu. V této souvislosti nelze opomenout, že podstata právní úpravy je postavena na principu, že poškozený obdrží plnění od kanceláře pojistitelů, která, není-li škůdce pojištěn, následně od něho poskytnuté plnění (poškozenému) vymáhá. Výjimkou z pravidla, že vždy plní Kancelář pojistitelů, jsou tedy právě a jedině případy, kdy ke škodě dojde jiným než registrovaným vozidlem v prostorech nebo objektech, které jsou uzavřené nebo jsou v souladu s jiným zákonem jinak nepřístupné veřejnosti[11].
Stále však platí, že bez ohledu na to, zda nakonec vlastník Golf cart prokáže, že šlo o škodu způsobenou vozidlem vyňatým z povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak jako tak bude muset nahradit způsobenou škodu, která je v případě škody na zdraví vždy nepředvídatelná.
Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu rovněž mění oproti předchozí úpravě povinnost toho, kdo má povinnost k uzavření pojistné smlouvy – dle předchozí úpravy měl tuto povinnost vlastník, či spoluvlastník vozidla. Nově má tuto povinnost skutečný provozovatel. Odpověď na otázku, kdo je skutečným provozovatelem, nám dává § 2927 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který říká, že „kdo má právní a faktickou možnost dispozice s dopravním prostředkem“ je provozovatelem vozidla.
Provozovatelem může být i osoba odlišná od vlastníka, pokud například dojde k dohodě mezi vlastníkem a osobou, která chce mít dlouhodobou možnost právní a faktické dispozice s dopravním prostředkem.
V § 21 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu je uvedena výluka z pojištění. Tato výluka se uplatňuje v případě střetu vozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby. Právo na pojistné plnění za újmu vzniklou této osobě vzniká pouze tehdy, pokud jde o různé provozovatele vozidel zúčastněných na vzniku škodné události a pokud tato osoba není provozovatelem vozidla, na němž újma vznikla. Tedy, pokud osoba vlastní více vozidel a dojde k jejich střetu, právo na pojistné plnění vzniká pouze v případě, že tato osoba není provozovatelem vozidla, na kterém vznikla újma[12].
Rovněž je třeba poukázat na to, že pojišťovna je oprávněna požadovat náhradu vyplaceného plnění v různých případech, zejména v případě včasného neoznámení škodní události, špatného technického stavu vozidla nebo alkoholu[13].
Závěr:
- Golf cart je vozidlo, a to bez ohledu na druh pohonu (el., mot.).
- Vozidlo Golf cart, které není schválené k provozu na pozemních komunikacích je neregistrované vozidlo.
- Na neregistrovaná vozidla se nevztahuje povinnost pojištění, jsou-li používána výhradně v prostorech nebo objektech, které jsou uzavřené nebo jsou v souladu s jiným zákonem jinak nepřístupné veřejnosti.
- Při používání neregistrovaného vozidla, které při svém provozu vjíždí na pozemní komunikaci musí provozovatel zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti (musí být uzavřeno povinné pojištění).
- Dojde-li ke škodě v souvislosti s provozem vozidla pojištěného, plní za provozovatele pojišťovna.
- Dojde-li ke škodě v souvislosti s provozem nepojištěného vozidla, na které se vztahuje povinnost pojištění, plní za provozovatele Kancelář pojistitelů a tato zpětně to, co plnila poškozenému, vymáhá po provozovateli.
- Dojde-li ke škodě v souvislosti s provozem nepojištěného vozidla, na které se nevztahuje povinnost pojištění, povinnost plnění (náhrada škody) je přímo na straně provozovatele.
- Za nesplnění povinnosti pojištění je provozovatel povinen zaplatit Kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti, tedy za celou dobu, kdy vozidlo bylo schopno provozu a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek s tím, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní a výše denní sazby podle druhu vozidla a dále jde o přestupek, za který lze uložit pokutu až do výše 50 000,- Kč, a to za jeden každý případ(!).
- Dojde-li k jakékoli škodní události, je vždy třeba opatřit dokumentaci a sepsat s účastníky nehodového děje zápis a škodní událost neprodleně nahlásit pojišťovně – v opačném případě může pojišťovna přistoupit k výluce.
- Potřeba zdokumentování dle předchozího odstavce je o to důležitější, nebude-li vozidlo pojištěno.
Vzhledem ke specifikům českých golfových hřišť (resortů) a k tomu, kde a v jakém rozsahu se Golf carts obvykle pohybují, se jeví jako nanejvýš nepravděpodobné, že by neregistrovaná vozidla typu Golf carts bez pochybností obstála v testu splnění podmínek vynětí z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Sankce v takovém případě jsou taxativně vymezené (součin počtu dní a výše denní sazby za celou dobu kdy vozidlo bylo schopno provozu plus náklady za vymáhání) plus pokuta ukládaná obecním úřadem, resp. PČR.
Nelze však nevidět, že nejvyšší sankcí může být samotná odpovědnost za způsobenou škodu, která ve svém důsledku může znamenat povinnost nahradit újmu na zdraví a majetkovou újmu v řádů i několika miliónů korun.
Snahy o účelový výklad ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu a neuzavření pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na vozidla Golf carts tak na místo úspory provozovatele může v konečném důsledku vést až k exekuci veškerého majetku, případně k úpadku ve smyslu insolvenčního zákona.
V případě strojů platí shora uvedené obdobně.
V Praze dne 4. 4. 2024
Mgr. Karel Čelikovský, LL.M.
předseda Právní komise ČGF
[1] „Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ – § 2910 zák. č. 89/2014, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[2] „Ignorantia iuris non excusat“ – autor ponechává stranou úvahy o překonanosti, neboť povinnost náhrady způsobené škody je notoricky známá a nelze ji označit za neznámou či ve spleti právních předpisů za schovanou či zapadlou.
[3] Důvodová zpráva k zák. č. 30/2024 Sb.
[4] Důvodová zpráva k zák. č. 30/2024 Sb.
[5] Selháním řidiče se rozumí jakékoli volní i mimovolní chování, jež je v příčinné souvislosti se vznikem újmy, od úmyslného jednání (sebevražedný pokus, útok vozidlem, záměrné poškození vozidla), přes nedbalostní jednání (běžné nehody způsobené porušením pravidel silničního provozu), až po nezaviněná jednání (nezvládnutí složité dopravní situace, zdravotní indispozice) – Důvodová zpráva k zák. č. 30/2024 Sb.
[6] (1) Vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) motorové vozidlo určené k pohybu po zemi, s výjimkou kolejového vozidla, poháněné výhradně mechanickým pohonem,
1.jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km.h-1, nebo
2. jehož provozní hmotnost je vyšší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km.h-1,
b) přípojné vozidlo určené k užití s vozidlem podle písmene a).
(2) Za vozidlo poháněné výhradně mechanickým pohonem se považuje i vozidlo kategorie moped podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) splňující podmínku podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou mopedu vybaveného pomocným pohonem, jehož hlavním účelem je pomoc při šlapání.
(3) Za vozidlo se pro účely tohoto zákona nepovažuje vozík pro invalidy užívaný výlučně osobou s tělesným postižením.
(4) Provozem vozidla se pro účely pojištění odpovědnosti rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda vozidlo stojí nebo je v pohybu. Není-li zřejmé, v jaké funkci bylo vozidlo v době vzniku škodné události použito, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek.
[7] Povinnost pojištění odpovědnosti(1) Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po
(a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen “registrované vozidlo”), nebo
(b)dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.
(2) Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
[8] (1) Provozovatel tuzemského vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
[9] Vozidla vyňatá z pojištění odpovědnosti
(1) Povinnost pojištění odpovědnosti se nevztahuje k provozu vozidel
e) jiných než registrovaných, která jsou provozována pouze v prostorech nebo objektech, které jsou uzavřené nebo jsou v souladu s jiným zákonem jinak nepřístupné veřejnosti,
f) registrovaných, jsou-li v registru silničních vozidel zapsána jako vyřazená z provozu a umístěna mimo veřejně přístupné místo a jsou-li provedena nezbytná opatření k zabránění jejich provozu; to neplatí, jde-li o vozidlo, které bylo vyřazeno z provozu z důvodu neplnění povinnosti pojištění odpovědnosti, a to do doby splnění povinností spojených s vyřazením vozidla z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
i) jiných než registrovaných, jsou-li umístěna mimo veřejně přístupné místo a jsou-li provedena nezbytná opatření k zabránění jejich provozu, a
(2) Za újmu vzniklou provozem vozidla podle odstavce 1 písm. f) až i) v době jeho provozu bez pojištění odpovědnosti se poskytuje plnění z garančního fondu.
(3) Řidič vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti, jehož provozem vznikla újma, sdělí poškozenému, že jde o vozidlo vyňaté z pojištění odpovědnosti, a údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu újmy.
[10] Ze zákona.
[11] V této souvislosti stojí za pozornost, že jako příklad uzavřených prostor zmiňuje v bodu 7 preambule směrnice (EU) 2021/2118 v této souvislosti např. přístavy a letiště.
[12] Praktické úvahy nad tím, jak ve specifických podmínkách golfových hřišť dosáhnout toho, aby pojišťovny plnily za škody, způsobené vzájemným střetem dvou Golf carts (tedy hmotná škoda na Golf cart) jdou nad rámec tohoto textu.
[13] (1) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný
a) újmu způsobil úmyslně nebo provozem vozidla, které použil bez vědomí nebo proti vůli jeho provozovatele,
b) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle zákona upravujícího silniční provoz pořídit společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,
c) bez důvodů hodných zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak ztížil nebo vyloučil možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,
d) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle § 27 a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele,
e) bez důvodů hodných zvláštního zřetele jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušného orgánu zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje,
f) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění s výjimkou řízení vozidla tím, kdo se podle zákona upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla, skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, připravuje se k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení nebo se účastní školení začínajících řidičů,
g) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, nebo
h) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
(2) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že příčinou vzniku újmy byla skutečnost, že
a) konstrukce nebo technický stav vozidla, jehož provozem vznikla újma, neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob nebo věcí, nebo
b) technická způsobilost vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebyla schválena.
(3) K náhradě podle odstavce 1 písm. f) až h) je společně a nerozdílně s pojištěným zavázán také provozovatel vozidla, ledaže prokáže, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit.
(4) V rozsahu, v jakém má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu vyplaceného plnění, není pojistitel povinen poskytnout pojištěnému plnění, které pojištěný sám jako náhradu újmy poskytl poškozenému.
(5) Pojistitel má vůči pojistníkovi právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil z důvodu újmy vzniklé provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění.
Nejnovější komentáře